Ty tam jsou doby, kdy se u nás nesmělo podnikat už z principu, a to proto, že by tím prý docházelo k vykořisťování člověka člověkem a někdo by si tím mohl možná nežádoucně přijít na větší peníze než rovnostářsky žijící a smýšlející pracující lid. A ty tam už jsou i doby, kdy už se sice omezeně podnikat dalo, ale tehdy jen s povolením Národního výboru. Dnes už se prostě podnikat může a kdekdo už se do toho také pustil.

A ti, kdo se doposud na podnikání nedali? Ti tak mohou učinit prakticky kdykoliv. Nic jim v tom nebrání, a když splní minimum povinností, mohou se také stát majiteli vlastního podniku a do něčeho se pustit na vlastní zodpovědnost.

Ovšem k tomu, aby si někdo založil svoji vlastní firmu, přece jenom nedojde automaticky. I tady se musí splnit určité povinnosti. Takový budoucí podnikatel musí mít například nejprve nějaké místo, které by využil jako sídlo svojí firmy. Protože firmy bez sídel existovat nemohou. Každá potřebuje nějaké místo, kde bude za své existence k nalezení.

A když někdo nemá dostatečně vyhovující objekt, který by se pro tento účel dal využít? Nebo co když někdo nemá dokonce žádnou nemovitost, která by jako sídlo jeho firmy mohla posloužit? Na první pohled by se mohlo zdát, že někdo takový zkrátka podnikat nezačne.

Ale to je omyl. I když někdo nemá žádnou vhodnou nemovitost, může firemní sídlo sehnat, a to aniž by investoval nemalé peníze do koupi nějakého domu nebo třeba aspoň kanceláře. U firmy, která tuto možnost nabízí, si totiž lze pořídit i jen virtuální sídlo, což v praxi znamená možnost přihlásit si firmu na takové cizí adrese a pak tu za nevelké peníze využívat minimum nezbytných poskytovaných služeb, jako je třeba zpracování korespondence.

Každá firma si tedy může své sídlo zajistit, a každý člověk může podnikat. A pranic nezáleží na tom, že jenom ve firmě sídlící pouze virtuálně.