K normálnímu životu jsou nevyhnutelně potřeba peníze. A aby byl lidský život spokojený, musí mít lidé takových peněz dost. Jinak mohou zkoušet ledacos, ale přesto neuspějí. Když si spoustu věcí nekoupí, žádným jiným způsobem je neseženou. A protože se leccos sehnat musí, musí se sehnat i právě peníze. A jak lidé takové peníze shánějí? Mělo by to být prosté. Měli by si je zkrátka vydělat a mít tak na svou útratu. Ale dost často dochází k tomu, že peníze v dostatečném množství nevydělají. A než dostanou další výplatu, musí to řešit jinak. A jak? Z legálních metod už jim vlastně zbývá jediná.

Mohou si scházející peníze i půjčit. Což není sice dokonalé řešení ničí finanční situace, ale přesto to může být užitečné. Především tehdy, když se shání něco nepostradatelné, když je tu platba, která nesnese odkladu. A také je půjčka vhodná, když je člověk přesvědčený o tom, že ji dokáže náležitě splatit a že to pro něj bude z jakéhokoliv důvodu výhodnější než omezování se ve výdajích.

Lidé tedy někdy půjčku potřebují. A měli by ji v takovém případě dostat. Jenže jsou tu nejen lidé, kteří si chtějí půjčit jen s těmi nejčistšími úmysly a kteří udělají také vše pro to, aby byl jejich takto vzniklý dluh splacen tak, jak je dohodnuto, ale i lidé, kteří mají ‚velké oči‘ nebo kteří jsou prostě ignorantští. A proti těm posledním se musí poskytovatelé půjček bránit. A to tím, že se prověřují předpoklady žadatelů ke splácení.

Kdo tu přesvědčí o tom, že splácení zvládne, půjčku dostane. A obráceně – u koho panují o jeho schopnosti splácet pochyby, ten může na půjčku zapomenout. A proto jsou lidem někdy příjemnější bankovní půjčky a někdy nebankovní hypotéky. Protože je tu rozdíl v tom, jak se za kterou půjčku ručí. A kdo neuspěje v bance, kde je třeba mít odpovídající příjmy a čisté registry dlužníků, ať využije nebankovní hypotéku, kde musí dát hlavně nemovitost do zástavy. A kdo nemá nemovitost, ať učiní obráceně. Protože půjčku někdy musíme dostat. Abychom normálně žili.