Během nakupování se naše tělo projevuje určitým způsobem chování. Každá změna, která se s naším tělem během rozhodovacího procesu projeví, o nás něco vypovídá. Marketingoví pracovníci jsou schopni tyto i nepatrné změny schopni zachytit s pomocí speciálních přístrojů k tomu určených. Po analýze těchto dat jsou schopni vyvodit určité závěry, které mohou být velkým přínosem právě pro podnikatele.

Elektronické metody sloužící pro sběr těchto dat

Eye-tracking (stopování očí) –testovací metoda, která využívá oční kameru. Přístroj je schopen určit, na které místo se člověk dívá, kudy se ubírá jeho pohled. Výstupem je video, na kterém je zaznamenáno vizuální pole člověka, a malý rychle se pohybující kurzor vyznačující bod ostrého vidění. Využívá se především ke zkoumání působení reklamy na čtenáře. Je možné testovat webové stránky, inzeráty v časopisech, titulní stránky tiskovin, direct maily, reklamní spoty v televizi, balení výrobků aj. Oční kamera např. ukázala, že čtenáři věnují celostránkové reklamě v novinách maximálně jednu vteřinu, během které se rozhodnout, zda budou listovat dál. Propagační materiály supermarketů musejí zaujmout na vzdálenost tří metrů, při listování katalogem připadá na jeden druh zboží asi 1,3 vteřiny a jiné.
Psychogalvanometr – dokáže změřit nepatrné změny v míře pocení, z nichž se vyvozují závěry o emocionální reakci na působící stimuly, např. slogany, inzeráty. Výhodou je jednoduchost. Nevýhodou je značná omezenost takového měření, protože přístroj pouze rozezná přítomnost nebo absenci reakcí, ale nedokáže ji zdůvodnit.
Pupilometr –měří změnu velikosti očních zornic. Zvětšení zornice znamená příznivou reakci na pozorovací stimuly.

Neuromarketing –střed moderního marketingu a neuropsychologie. Používá medicínské prostředky, jako je magnetická rezonance. Ta pomáhá při zjišťování důvodů, proč se spotřebitelé rozhodují tak, jak se rozhodují, a které části mozku jsou při tom nejdůležitější. Za pomoci této metody je možné vyhodnotit intenzitu emocí a pozornosti, respektive lze poznat, co způsobuje zájem nebo zalíbení. Měření mozkových vln tak doplňuje celkový obrázek o chování spotřebitele a způsobu jeho rozhodování.