Jistě si řeknete, že to bude nějaký nesmysl, ale není. Sám mám odzkoušeno již po tři léta. Takže jak na to? Tento systém se jmenuje Postcrossing, a k jeho použití není potřeba vůbec nic. Mimo registrace na tomto webu. Vše je zcela zadarmo. Oč jde? O to, že vy pošlete pohlednici, a vrátí se vám zpět jiná.

Jak to funguje?

Princip sám o sobě složitý není. Po registraci si necháte systémem vygenerovat adresu toho, komu pohled následně zašlete. Jakmile jej dotyčný obdrží zaregistruje jej. Teprve pak se pohlednice „počítá“. Automat toto potvrzení zaregistruje a dá vaši adresu k dispozici jinému člověku kdekoli po celém světě. Tomu vaši adresu vygeneruje stejným způsobem, jak ji vygeneroval vám. Jednoduché že?

Kolik pohlednic lze posílat?

Zprvopočátku pouze tři. Systém si vás musí „osahat“. Postupem času vám to zvýší na pět a pak na deset adres měsíčně. Je jen a jen vaše věc, kolik jich využijete. Za počet potvrzených (rozuměj příjemcem registrovaných) pohlednic obdržíte stejný počet příchozích. Zbytek je však plně na náhodě.

Které státy se účastní?

Všechny. Asi mimo Severní Koreje. Prostě každý člověk, který dá k dispozici svou adresu a je aktivní, je systémem veden a může mu vaše adresa „vypadnout ze stroje“. Je jasné, že více zastoupeny budou státy lidnatější a méně ty řídce obydlené.

Je v systému i Česko?

Ano je, ale vy si můžete ve vašem nastavení odškrtnout položku, že pohlednice z tuzemska nechcete. V tomto případě by vám pohledy z Česka chodit neměly.

A copak to bude stát?

Jak jsem zmínil výše, registrace je celá zadarmo. Veškeré náklady jsou vlastně frankovné, nepočítám-li cenu pohlednice a čas, spojený s jejím napsáním. Ceník poštovného zde uvádět nebudu, protože mám zprávy, že naše oblíbená česká pošta bude opět upravovat ceny. Pravděpodobně bude své služby zlevňovat, tak vás nebudu mást cenami.
Takže toto jsou veškeré velmi stručné informace a máte-li zájem tak se na web Postcrossingu podívejte. A nemusíte být ani sběratel. Něco jiného než složenky ve schránce přece tak potěší.